Giacomo Meyerbeer

Giacomo Meyerbeer
Rodné jméno	Jakob Liebmann Meyer Beer
Narození	5. září 1791; Tasdorf
Úmrtí	2. května 1864 (ve věku 72 let); Paříž
Místo pohřbení	Židovský hřbitov v Schönhauser Allee
Národnost	Židé
Povolání	hudební skladatel, dirigent, autor autobiografie a šéfdirigent
Rodiče	Jacob Herz Beer a Amalie Beerová
Manžel(ka)	Minna Meyerbeerová
Děti	Cornelie Richterová; Blanca von Korffová; Cäcilie von Andrian-Werburg
Příbuzní	Wilhelm Beer a Michael Beer (sourozenci); Gabriele von Wartensleben (dědeček); Leopold Andrian (dědeček); Ferdinand von Andrian-Werburg (tchán); Raoul Richter, Hans Richter a Reinhold Richter (vnoučata)
Ocenění	Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853); komandér Řádu čestné legie; Řád za zásluhy v oblasti umění a věd; Pour le Mérite
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giacomo Meyerbeer, rodným jménem Jacob Liebmann Beer (5. září 1791, Tasdorf u Berlína – 2. května 1864, Paříž), byl německo-francouzský operní skladatel a dirigent žijící převážně ve Francii.

Meyerbeer byl představitelem francouzského žánru velké opery (grand opéra), který vznikl ve 20. letech 19. století. Jeho operní hudba je vynalézavá a efektní a vždy graduje dramatický účinek.^[6] Jeho opery v sobě spojovaly tehdejší umělecký vkus třech velkých evropských zemí – Francie, Itálie a Německa.

Meyerbeerova hudba však později, ovšem až dlouho po jeho smrti, upadla na několik desítek let do zapomnění. Do určité míry k tomu přispělo ideologicky motivované, dokonce antisemitské nepřátelství, spojené se skladatelovým židovským původem. Tento odpor proti Meyerbeerovi byl také živen výhradami vůči jeho hudebnímu a dramatickému pojetí, které vyslovoval například Richard Wagner. I po druhé světové válce se jeho opery pro svou značnou inscenační náročnost objevovaly na operních jevištích poměrně zřídka. Bylo však vydáno mnoho nahrávek jeho čtyř velkých oper i drobnějších komických kusů jako je Dinorah (1859).^[7] Na světových operních scénách se v současnosti poměrně často objevují zmíněné čtyři velké Meyerbeerovy opery – kromě Hugenotů z roku 1836 také Robert ďábel (poprvé uveden 1831), Prorok (z roku 1849) a Afričanka (uvedena posmrtně v roce 1865).

↑ ^a ^b Nikolaj Feopemptovič Solovjov: Мейербер, Жак. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XVIIIa.
↑ Samuil Goracijevič Lozinskij: Бер, Вильгельм. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 4.
↑ Maximilian Grigorjevič Syrkin: Бер, Михаил. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 4.
↑ Hermann Hettner: Beer, Michael. In: Allgemeine Deutsche Biographie, svazek 2. 1875.
↑ ^a ^b ^c Dostupné online.
↑ Giacomo Meyerbeer (1791-1864) - dovršitel velké francouzské opery
↑ seznam nahrávek Meyerbeerových oper

[4ab15849a7cd862861af57d8d21d1e5a5bb108a6-1] Nikolaj Feopemptovič Solovjov: Мейербер, Жак. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XVIIIa.

[74f45941256d5e80a7a367a69a905c1adaf9926a-2] Samuil Goracijevič Lozinskij: Бер, Вильгельм. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 4.

[92a0b50a4291b99ff43fa93d89185b0b50d65c28-3] Maximilian Grigorjevič Syrkin: Бер, Михаил. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 4.

[1ad53d3eb0f567915682f4baa0ad05265d3c5b00-4] Hermann Hettner: Beer, Michael. In: Allgemeine Deutsche Biographie, svazek 2. 1875.

[aaae4eaef45280cd9f72d261b684f78053efaa8a-5] Dostupné online.

[6] Giacomo Meyerbeer (1791-1864) - dovršitel velké francouzské opery

[7] seznam nahrávek Meyerbeerových oper

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]